Oční vady

Asi čtvrtina populace trpí krátkozrakostí, přibližně stejné množství je i dalekozrakých. Projevem stárnutí organismu je i výskyt šedého zákalu. Stále více lidí postihují populační choroby, které mohou ve vyšším věku vést až ke ztrátě zraku.
Kontakty
Zdravotní sestra Oční ordinace Ottlens při práci s pacientem

Refrakční vady - krátkozrakost, dalekozrakost, astigmatismus

Krátkozrakost

Brýle slouží jako kompenzační pomůcka, která navozuje normální stav oka. Pokud nosím brýle, chovám se stejně jako člověk, který se zubním kazem navštíví zubaře. To, že dostane plombu, neznamená, že se mu bude zhoršovat chrup. Nutno ovšem dodat, že se zrak může měnit. Spíše než brýle, může za úpravu korekce zraku přibývající věk.

Mám nosit brýle stále nebo jen do dálky?

Z výše uvedené odpovědi vyplývá, že i při nízké vadě by se brýle měli nosit natrvalo. Pro lidské oko je dálka vzdálenost již 5 a více metrů. Přestože stále více času trávíme v uzavřených místnostech a při práci na střední vzdálenost, stále převažuje spíše pohled do dálky.

Proč nosit brýle i při čtení?

Brýle do dálky je potřeba nosit stále, protože napomáhají vnímat okolní svět přirozeně ostře. Přestože se může zdát, že brýle na dálku nejsou na čtení nutné, opak je pravdou. Častým omylem bývá, že brýle na dálku nesmím používat i na čtení, jinak by mi oči zlenivěly. Podobně by se choval člověk s berlemi, který by je používal pouze na chůzi do kopce, ale z kopce by je už používat nechtěl. Brýle napomáhají člověku vidět ostře do dálky a do blízka, napomáhají zapojení očního systému tak, jako by neměl brýle. Navíc často bývá základní vada kombinovaná a při sundání brýlí, se stejně nedosáhne takové ostrosti jako s brýlemi.

Existují nějaké vedlejší účinky?

Kromě nežádoucích účinků brýlí, vycházejících ze  samé povahy věci, jako např. váha projevující se v krajním případě otlačeným nosem či zamlženými skly; mohou se u někoho projevit i některé negativní jevy. Omezené zorné pole důsledkem malé optické plochy či některé optické vady. U silnějších skel zejména deformací obrazu v periférii či jeho celkovému zmenšení a oddálení.

 

Dalekozrakost

Čočka v oku se velkou měrou podílí na tom, že  vidíme ostře i blízké předměty. Díky její schopnosti měnit tvar, dokážeme zaostřit i na velmi nepatrné detaily. S přibývajícím věkem však čočka tuhne a ztrácí tuto svou jedinečnou vlastnost. Jedinou možností jak nahradit tuto ztrátu je vzít si na pomoc korekční pomůcku.

Zhorší se mi vidění, když nebudu nosit brýle?

Ne, vidění se nezhorší tím, že člověk nenosí brýle, ale ani se nezlepší. Jak již bylo výše řečeno, vidění úzce souvisí s věkem a celkovým zdravotním stavem. Dá se říci, že od narození se zrak již jen horší. Proč však vidět rozmazaně a přetěžovat organismus „mžouráním“, když lze vidět lépe?

Mohu nějak zlepšit vidění?

Vidění jako takové zlepšit nelze. Na druhou stranu si můžeme přizpůsobit podmínky, aby mohlo být, co možná nejlepší. Zajistit si dobré světelné podmínky, pohodlné pracoviště, dostatek odpočinku,…

Existují nějaké možnosti operace?

V dnešní době existuje celá řada možností, jak chirurgicky odstranit některou vadu. Bohužel, ani s těmi nejlepšími přístroji, nelze zaručit dokonalé vidění. Navíc jako s každým nepřirozeným zásahem do organismu, se musí počítat s případnými riziky.

 

Astigmatismus

Astigmatickou korekcí docílíme potlačení rozmazaného vidění v určitém řezu a napravení deformovaného obrazu. V ideálním případě bude předmět ve všech směrech ostrý a bude se jevit stejně, jako člověku bez jakékoliv vady.

Je rozdíl mezi korekcí do dálky a blízka?

Hodnota kompenzačního cylindru se běžně nemění. Proto se ke korekci do dálky pouze přičte hodnota přídavku na čtení. V žádném případě se nemá cylindr z korekce na čtení vypouštět!!!

Jak poznám optimální korekci?

Ideální korekce se pozná podle určitých standardů, které slouží k ověření zrakové ostrosti. Ve vyšetřovně jsou běžně k dispozici tabule do dálky nebo na čtení. Odpovídající vzdálenosti, je přiřazena určitá velikost znaků. V modernějších zařízeních jsou tabule již většinou nahrazeny projekčními optotypy či LCD displeji.

Lze korigovat nepravidelný astigmatismus?

Ano, je možnost korekce i u nepravidelného astigmatismu, ale není možná běžnými metodami. Ani nadstandardními brýlovými čočkami nelze dosáhnout valného výsledku v kompenzaci této vady. Stejně i měkké kontaktní čočky nepomohou. Jedinou možností zbývá chirurgický zákrok s nejistým výsledkem.

 

Diabetická retinopatie

Diabetická retinopatie je nejvážnější komplikací cukrovky. Při tomto onemocnění dochází k narušení vlásečnicových cév sítnice (sítnice = latinsky retina), což vede k nevratnému porušení zraku.

Příčinou destrukce vnitřní struktury cév (odumírání buněk) je vysoká hladina cukru v krvi (hyperglykémie).

Diabetickou retionopatií trpí asi 75 procent diabetiků, u čtvrtiny z nich se vyvine nejzávažnější forma onemocnění. Dobře léčený diabetik, který řádně dodržuje pokyny lékařů, má výrazně nižší riziko výskytu komplikací.
Diabetická retinopatie je nejčastější příčinou slepoty obyvatel vyspělých zemí. (Před objevem inzulínu byla nemoc diabetes mellitus příčinou slepoty asi jen jednoho procenta všech nevidomých. S prodlužováním věku diabetika vzrostla na pětašedesát procent. Diabetes jako takový stojí za víc než osmdesáti procenty všech případů oslepnutí.)

Pozor: Mnoho pacientů se nesprávně domnívá, že příčinou jejich špatného vidění je neškodný šedý zákal (katarakta), který se může vyskytovat i u nemocných diabetickou retinopatií. Ovšem ani po úspěšné operaci šedého zákalu nevidí výrazně lépe, protože sítnice je již nevratně poškozena.

Formy diabetické retinopatie:

Neproliferativní diabetická retinopatie

  1.  počínající (incipiens)
  2.  středně pokročilá (modica)
  3.  pokročilá (gravis)

Proliferativní diabetická retinopatie

  •  neovaskularizace
  •  neovaskularizace papily zrakového nervu
  •  počínající
  •  riziková

Diabetická makulopatie

  •  klinicky signifikantní makulární edém
  •  fokální makulární edém
  •  difúzní makulární edém
  •  makulopatie ischemická
  •  makulopatie smíšená

Prevence a léčba

Kompenzace hladiny cukru v krvi (glykémie) a krevního tlaku.

  • Dodržujte dietetický režim. Dávejte přednost rostlinným tukům a drůbežímu a králičímu masu před vepřovým. Jezte pravidelně, správně si rozdělujte dávky jídla během dne. Nezapomínejte na luštěniny, ovoce, zeleninu a celozrnné obiloviny. Používejte nízkoenergetická sladidla. Vše započítávejte do celkového energetického příjmu. Vypijte denně jeden a půl litru tekutin. Pokud máte vysoký krevní tlak, pozor na minerálky.
  • Vyvarujte se přibírání na váze.
  • Nekuřte.
  • Nepijte alkohol.
  • Podstupujte pravidelné kontroly glykémie a krevního tlaku.
  • Pokud vám lékař předepsal inzulín nebo léky, užívejte je pravidelně.

Vyšetření

  • Vyšetřuje se po aplikaci kapek, které rozšiřují zornice. Doba, než se tak stane, je individuální. (Jedná se o desítky minut.)
  • Po vyšetření není možno řídit automobil! (Rozšíření zornic v kombinaci i jen s mírným oslněním neumožňují bezpečnou jízdu.)

Doporučená četnost preventivních prohlídek: po půl roce

 

Keratokonus

Keratokonus je onemocnění rohovky oka s výskytem 1 : 500-2000, při kterém se rohovka kuželovitě vyklenuje a ztenčuje. Může postupně způsobit výrazné zhoršení zraku až ztrátu vidění.

U keratokonusu dochází ke změně refrakce oka obvykle myopii (krátkozrakost), astigmatismu, s postupující změnou vyklenutí povrchu oka se neustále mění osa. Většinou vzniká mezi 10 až 20 rokem života. Vyskytuje se převážně u mužské populace. Může být spojený s jinými onemocněními, jako je Downův syndrom, Marfanův syndrom, atopický ekzém, astma bronchiale a alergie různého druhu.
Klinické příznaky:
Typickým příznakem je centrální, nebo paracentrální ztenčení rohovky, a nepravidelný astigmatismus
Keratokonus nevzniká většinou na obou očích současně, nejdříve se objeví na jednom oku. Na druhém oku se může objevit až za několik let. Mimo vysokou myopii si pacienti mohou stěžovat na vidění několika obrazů nebo na zkreslené vidění, na fotofobii (světloplachost), astenopické potíže (příznaky rychlé zrakové unavitelnosti). Někteří uvádějí, že vidí kruhy okolo světel.

Dělení:

Existuje řada různých dělení, jako například dělení podle poloměru křivosti první lámavé plochy rohovky, podle tvaru konu, podle stupně onemocnění atd.

Diagnostika:

  • Vyšetření štěrbinovou lampou
  • Rohovková pachymetrie - přístrojové měření tloušťky rohovky
  • Keratometrie - patří ke klasickým metodám měření zkřivení přední plochy rohovky.
  • Topografie rohovky
  • Orbscan

Léčba:

Moderní medicína sice neumí keratokonus zcela vyléčit, ale umí ho úspěšně pozastavit a stabilizovat.
Léčba se řídí podle stadia a progresivity onemocnění, věku a potřeb pacienta. Obecně jsou cílem léčby zastavení progrese onemocnění a rehabilitace vidění.
- Korekce keratokonu brýlemi
V počátečních stadiích je možné keratokonus korigovat brýlemi. Nošení brýlí je komplikované z důvodu poměrně rychle měnící se refrakce oka a brýle nemusí být snášeny v důsledku anizometropie (velký rozdíl mezi zrakovou ostrostí obou očí).
- Korekce keratokonu kontaktními čočkami
Další možností korekce je aplikace kontaktních čoček. Kontaktní čočka svým tlakem na rohovku do jisté míry změní zakřivení samotné rohovky a tím se docílí lepší vidění. Nejčastěji se používají tvrdé kontaktní čočky.
- Corneal Cross linking CCL
Corneal Cross linking je minimálně invazivní metoda zlepšující biomechanickou a biochemickou stabilitu rohovky. Používají se kapky riboflavin (vitamín B2), kterými se postižená rohovka nasytí (30-45 min.) a následně probíhá  ozáření rohovky ultrafialovým zářením po dobu 30 minut. Dochází ke zpevnění soudržnosti kolagenních vláken, které jsou hlavní součástí pojivové tkáně rohovky.
- Intrastromální prstencové segmenty (intrastromal corneal ring segments - ICRS)
ICRS jsou malé půlkruhové plastové segmenty, které jsou vsunuté do kanálků ve stromatu rohovky (asi do dvou třetin tloušťky rohovky) mimo centrální oblast a optickou osu oka. Způsobují, že se centrální rohovka oplošťuje.
- Termokeratoplastika
Termokeratoplastika je laserová chirurgická metoda, při níž se oplošťuje kónus rohovky kontrolovaným zahříváním.
Tato metoda je dnes využívána minimálně.
- Keratoplastika
Keratoplastika (transplantace rohovky) je chirurgický zákrok, při kterém se nahrazuje poškozená rohovková tkáň novým rohovkovým štěpem získaným od dárce. Podle typu rohovkového štěpu se rozlišuje keratoplastika perforující, kde je nahrazena celá rohovka a lamelární, u níž se nahrazuje pouze část. 
1. Perforující keratoplastika
Při tomto typu zákroku je rohovka přenášena v celé její síle a jsou tedy zachovány všechny její vrstvy. Štěp má většinou průměr 5 - 10 mm.
2. Lamelární keratoplastika
Při lamelární keratoplastice se transplantuje přibližně 2/3 silná vrstva rohovky.
Úspěšnost první keratoplastiky u keratokonu je z imunologického hlediska zhruba 92%. V některých případech je však nutná druhá a třetí reoperace z důvodu odmítnutí štěpu, komplikací v jeho hojení nebo vzácných infekci.

 

Šedý zákal

S postupujícím věkem se mění vnitřní struktura oční čočky, v níž se ukládají látky z celého organismu. Čočka tak postupně ztrácí průhlednost.

Její zkalení brání průchodu světelných paprsků na sítnici, a tím zhoršuje zrakovou ostrost. Člověk vidí neostře, jakoby v mlze, hůře vnímá kontrasty, špatně rozeznává obličeje, může vidět dvojitě, obraz je tónován šedožlutě. V pokročilých stádiích lze pozorovat šedé zbarvení zornice.
Šedý zákal většinou není v pravém slova smyslu onemocněním. Jedná se o přirozený projev stárnutí organismu. Určitý stupeň šedého zákalu se vyskytuje u většiny lidí nad 55 let.

Příznaky

  • Zamlžené a rozostřené vidění, hlavně při sledování předmětů v dálce.
  • Zvýšená citlivost na světlo.
  • Problémy s oslněním při noční jízdě automobilem.
  • Snížená sytost barev (barvy se jinak lámou, mají jiný odstín a intenzitu).
  • Při zakrytí jednoho oka vidíte zdvojeně, někdy i trojitě.
  • Zhoršuje se krátkozrakost nebo astigmatismus.
  • Objevují se kruhy (halo) kolem světel.
  • Špatné vnímání kontrastů a detailů (těžko rozpoznáváme obličeje).
  • Vidění je tónováno do šedožluta.

Doporučená četnost preventivních prohlídek: po 6 měsících

Jedinou možnou léčbou je operace šedého zákalu, při které se zkalená čočka rozmělní pomocí ultrazvukových vln, odsaje a je trvale nahrazena umělou čočkou.
Lidé, které celoživotně trápí vysoká krátkozrakost nebo dalekozrakost mohou po operaci vidět dokonce lépe než v mládí i bez brýlové korekce. Vhodnou volbou dioptrické síly implantované čočky lze snížit jejich refrakční vadu. (Pacient se může rozhodnout, zda by chtěl lépe vidět do blízka, nebo do dálky. Existují i čočky redukující astigmatismus a multifokální čočky pro vidění do dálky i do blízka bez brýlí.)
Pokud lékař operaci šedého zákalu doporučí, není vhodné odkládat ji. Zákal se bude zhoršovat a zvyšuje se riziko možných komplikací.